17. listopadu 2010

Chitwan

První chitwanské dobrodružství se odehrálo hned při výstupu z autobusu. Okamžitě se na nás sesypal dav naháněčů a taxikářů, všichni křičeli, předháněli se ve výhodných nabídkách a snažili se nás vtáhnout do svého auta. Prostě džungle.
Po několika zaváháních jsme se konečně i s batohy napěchovali do jednoho vozidla a vyrazili směrem k Annapurna view lodge, což se shodou okolností ukázalo jako výborná volba - hezké a levné ubytování, dobrá kuchyně a hlavně perfektní průvodci.

No a druhý den opět džungle, tentokrát opravdová. Už ve čtvrt na osm ráno jsme byli poskládaní do dlouhé úzké a poměrně vratké lodičky a odplouvali jsme za dobrodružstvím.
Na nedostatek spatřené zvěře si nikdo nemohl stěžovat : ledňáček, ibis, páv v letu, spousta dalších opeřenců, které neumím pojmenovat ani česky, gaviál, několik krokodýlů většinou vyhřívajících se na slunci, opice, jeleni, divoké prase...jen ty velké kusy (tygr a nosorožec) se ne a ne objevit.

Celý den jsme se plazili vysokou trávou a křovím, průvodce se každou chvíli zastavoval a s dramatickým výrazem ve tváři poslouchal, jaké zvíře se blíží a ve volných chvílích vyprávěl kolikrát, kde a jak na něj zaútočil nosorožec. Asi to trochu bylo divadýlko pro turisty, ovšem uprostřed džungle "plné" tygrů a nosorožců velmi působivé.

K mé velké radosti jsme nakonec nosorožce ani tygra neviděli, zato jsme se málem nechtěně setkali s divokým slonem. Číhali jsme totiž na nosorožce u koupacího jezírka, když se ozvalo praskání a lámání větví. Nějaké velké těžké zvíře se prodíralo lesem. Náš průvodce zajásal, že to už je jistojistě koupele chtivý nosorožec a všechny nás poskládal za padlý kmen cca 10 m od jezírka, abychom co nejlépe viděli. Asi po minutě napjatého čekání a přemýšlení o tom, jak rychle nosorožec běhá (prý až 40 km/h) a jestli a za jakou dobu překoná kmen, za kterým se krčíme, pojal průvodce podezření, že se blíží divoký slon, což je daleko nebezpečnější. Rychle nás přesunul za vzdálenější křoví a jen co slon trochu poodešel, zmizeli jsme, jak nejrychleji to šlo (například já bych se se slonem v zádech bezproblémů nominovala do rychlochodecké reprezentace).

Podtrženo a sečteno - z tygra jsme spatřili jen několik otisků tlapy a z nosorožce pouze hromady trusu. Zvířetem viděným z nejmenší vzdálenosti se pak bez problémů stala pijavice, kterou jsem na sobě chytila.

Zapsala Martina 14.11.

2 komentáře:

Rádoš řekl(a)...

Jediný co mě uklidňuje, že tam snad nejsou hroši...

Anonymní řekl(a)...

Koukejte mi toho tygra vyfotit!!!!!!!!!

Standa