Upřímně jsem si v někde v koutku duše úplně maličko myslela, že tahle cesta bude jedno velké zklamání, kdy se propastný rozdíl mezi růžově přibarvenou seriálovou Koreou a jihokorejskou realitou stane pomyslným hřebíčkem do rakve mých zájmů. Na druhou stran, po téměř dvou letech studia korejštiny (jestli se tomu tak se třemi dětmi dá říkat) a hlavně super intenzivního sledování korejských romantických seriálů (to už je s rodičovskou o něco slučitelnější) jsem to prostě musela vidět. Moje rodina je naštěstí i naneštěstí tak šílená, že do toho šla se mnou. Takže hurá za mým korejským snem – s Jakubem, kočárkem, dvěma obrovskými batohy a třemi předškolními dětmi...
Žádné komentáře:
Okomentovat