K cestování neodmyslitelně patří i poznávání místních pochutin a ani my nejsme v tomto směru výjimkou.
V Rusku jsme sice pobývali většinu doby na horách, ale stihli jsme ochutnat čeburjaky - smažené placky podobné langoši s mletým masem uvnitř, vařené taštičky opět s mletým masem, slepované ne jako pirožky po straně, ale jen nahoře, kde vzniká malý otvor, kterým místní vysávají masovou šťávu (jméno jsem zapomněl) a dále boršč a výborné lososové filé (to bylo hned na začátku výletu, když jsme se usnesli, že sice chceme dojet co nejdál, ale ne za cenu přehnaného šetření a že dovolenou si musí člověk užít:)
Z pitiva mi zachutnal kvas, mírně alkoholický (1-2%, případně bez alkoholu) nápoj s nasládlou lehce karamelovou příchutí (znalci ruských poměrů mohou doplnit další charakteristiku), překvapivě dobrá byla i piva, hlavně petrohradská Baltika. Z místních vodek zaujal Bajkal a to včetně stylové lahve.
Mongolská kuchyně na mě působila jednoduše ale chutně. Charakteristické je užití kozího masa, které má podle mého zvláštní příchuť, která pak prostupuje celým pokrmem (což ovšem Martina popírá:) Ruské vlivy jsou znát například na koulích mletého masa v těstě - zde zvané buuz a smažených plackách s masem - chůšůr, obojí ovšem s kozí příchutí. (Může ale jít i o mongolské vlivy na ruskou kuchyni - Čingis!)
Dalším způsobem konzumace kozy je maso nakrájené na drobné tenké plátky, osmahlé a podávané s výbornými nudlemi nebo rýží a další oblohou (mně oslovila výživná kombinace koza, rýže, míchaná vajíčka, kterou jsme si dali po vzoru našeho řidiče, samozřejmě aniž bychom tušili, co si objednáváme). Moc dobrá byla i domácí nudlová polévka - kozí vývar s osmahnutými kousky masa. V obchodech jsme trochu bojovali s pečivem, ale při návštavách mi moc chutnaly po - smažené kousky kynutého těsta pojídané k čemukoli. Naopak mi příliš nesedl nakyslý sušený sýr a to ani varianta z velbloudího mléka.
Charakteristickým nápojem je sutej caj, slaný čaj s mlékem. Ten jsem vypil, když mi ho nalili nebo byla jiná objednávka příliš problematická, ale sladký mám radši. S airagem - nakvašeným mlékem, které má mít úžasné pročišťující účinky - mi naštěstí pomohla Martina a dál už jsem ho nevyhledával - navíc správný airag prý musí být denně čerstvý.
Pili jsme samozřejmě i nápoje bez mléka, králem piv se stal Tiger, ale ani další nezůstávala pozadu, až na Fusion, příliš lehké a vodové.
Už se těším na Čínu a večerní trh s lákavými ale riskantními pochoutkami (jak praví průvodce).
Zapsal Jakub 17.9. ve vlaku do Pekingu.
Žádné komentáře:
Okomentovat