Cesta autem po Mongolsku je rozhodně zajímavá záležitost a kdo to neviděl, asi si to těžko představí. Ano, samozřejmě jsme si četli o tom, jak špatné jsou tu silnice, ale asi nikdo z nás nebyl připraven na to, že silnice, alespoň taková, jak si ji představujeme my, zmizí těsně za hranicí Ulanbataru. To znamená včera asi 260 a dnes přibližně 360 km po polní cestě. největší zážitky za poslední dva dny jsou: opravdový a nefalšovaný velbloud, který byl součástí obrovského stáda koz, krav a ovcí, a oběd v jurtě. Náš řidič potkal známé, vyrazil na oběd a nás vzal s sebou (nic jiného mu ostatně nezbývalo). K obědu byla nudlová polévka a láhev vodky.
Zážitek z ohromného volného prostoru, kde vyjeté koleje jsou jediným viditelným lidským zásahem je nepřenositelný a nádherný. Pocit z prázdných travnatých ploch je trochu něco jiného než rozhledy na horách.
Po dvou dnech jízdy jsme dorazili do přírodní rezervace s ledovou soutěskou. Ačkoli poslední led roztál během srpna, procházka údolím byla nádherná a kromě spousta ptáků, sviště a zvláštních myší jsme viděli i dvě (asi) zmije.
2 komentáře:
Perfektní fotky! Hlavně Gobi. :)
Nádhera. Neskrývám závist a velmi vám fandím...
Okomentovat