Tak jsme za sebou nechali Gobi, písek, prach, kamení a skály a rozvlněné velbloudy, a pokračujeme na sever. Krajina se změnila, teď jsou kolem samé zatravněné kopce a spousta dobytka, kozy, ovce, krávy, koně a dokonce jsme viděli i jaka. Sem tam kolem stád projede jezdec na koni, takže když si odmyslíte jaka a kovbojovu nezaměnitelnou mongolskou vizáž, máte chvíli pocit, že jste se ocitli na divokém západě.
Došlo i na kulturu a my jsme viděli klástery Ongyin golyn a Erdene Zuu. V prvním z nich nás prováděl jedenáctiletý budoucí duchovní, kterému neznalost angličtiny nebyla vůbec na překážku. Při obřadu, kterým nám (snad) požehnal v jediném dosud opraveném chrámu kláštera jsem měl hodně zvláštní pocit.
Klášter Erdene Zuu má vhodnou polohu na místě bývalého hlavního města Čingischánovy říše (Karakorum) a je tedy zrekonstruovaný více. Přesto je srovnání se stavem před likvidací komunisty smutné.
1 komentář:
Mazec, fotky moc pekne, drzte se a good luck, P.
Okomentovat