Ale aby vám to nebylo líto... Hned první den jsem se lehce připálila, stále bojuji se střevy (Nebo spíš střeva se mnou?) a pořádně jsem se vystresovala jízdou na skůtru - přes město to bylo oprvdu výživné. Co hůř, asi jsem vystresovala i řidiče (Jakuba). Uznávám, že mnou vydávané povely, jeď, přidej, proč jedeš tak rychle, zpomal...byly lehce nejednoznačné. Jakubovo štěstí, že ze zadní pozice na skútru se do řízení zasahuje jen stěží.
Zapsala Martina 15.12.
Žádné komentáře:
Okomentovat