Poslední zastávkou na naší cestě byl přístav Pusan, v onen čas u nás proslavený díky údajnému nevhodnému chování člena české vládní delegace. Můžeme si gratulovat, Češi opět zabodovali. Kromě zmíněného incidentu je Pusan známý zejména pro svoje rozlehlé písečné pláže.
Léto daleko, vítr fučel a na koupání to nebylo ani pro náš
otužilecký tým. I přes lehkou nepřízeň počasí bylo na plážích dost rušno, takže
jsme se mohli plně věnovat naší oblíbené kratochvíli – očumování. Čím
vzdálenější země, tím zábavnější je pozorovat každodenní chování a zvyky
místních.
Na pláž se chodí v každém počasí. Na procházku, na
pokec, po škole, na rande, na večerní ohňostroje (ty vzhledem k naší
rodinné konstelaci viděl naživo pouze Jakub). Nejdůležitějším prvkem každé
plážové návštěvy je fotografie. Fotí se všichni a všude. Ideálně svůj snímek
vyšperkují véčkem nebo srdíčkem vytvořeným z prstů. Klasické české „sýr“
pak skvěle nahrazuje místní „kimči“.
O další působivý zážitek se postarala neplánovaná návštěva
rybího trhu. Jakub to tak prostě má. Chce vidět i ochutnat všechno plus ještě
něco navíc. V přízemí tu z kádě vyberete rybu, rejnoka, mušle nebo
jinou mořskou prapodivnost, a v patře vám to s patřičnou úpravou
naservírují. S mojí korejštinou nám nakupování šlo opravdu skvěle, ještě
že máme ruce. V jídelně nás čekalo překvapení. Místní gastronomický podnik
se totiž specializuje na sašimi, tj. dochucené syrové maso. Štěstí, že vše
servírovali s bohatou oblohou. Mrskající se chapadla se asi nestanou naším
rodinným favoritem. A navíc se špatně chytají hůlkami.
Hluboký dojem, a to doslova, zanechala i návštěva mrakodrapu. Pro velký úspěch a ohlasy jsme to absolvovali hned dvakrát. Jednou v mlze, kdy bylo snadné být hrdinou, podruhé s výhledem. Část s prosklenou podlahou nabízející pohled dolů byla opravdu nezapomenutelná. Konec dobrý, všechno dobré. Nepozvracela jsem se a i tuto korejskou nástrahu jsem překonala s čistým štítem.
Žádné komentáře:
Okomentovat