Jeju je typická korejská dovolenková destinace. Letenku opravdu není těžké koupit, ze Soulu se sem létá prakticky každou hodinu. Letadla jsou kupodivu dost obsazená, a to květen rozhodně nepředstavuje vrchol místní sezóny.
Je tu krásně. Moře, kormoráni, fóliovníky a kvetoucí pomeranče. A také větrno. Většinu výletů jsme absolvovali za neustálého fičení silného větru, ve kterém nám poletovalo oblečení, vlasy, popruhy od batohů a občas i děti.
Půjčené auto nám pobyt ozvláštnilo a přineslo nový vhled do korejské kultury. I ta nejlevnější auta z půjčovny jsou super nablýskaná a působí tak luxusně, až se člověk skoro bojí usednout za volant. Na celém ostrově jsem neviděla vyšší povolenou rychlost než 8O km/h, a to včetně dvouproudé dálnice. Oblíbená je zejména „šedesátka“, prokládaná dlouhými měřenými úseky ještě populárnější „třicítky“ (před každou školou). Některá pravidla silničního provozu jsme po úvodních nejasnostech museli nastudovat na internetu. Kdy, kam a na kterou šipku na semaforu můžu odbočit, si nejsem jistá dodnes.
Hlavní turistická místa jsou, i mimo sezónu, obložené davy Korejců, kteří se všemi možnými i nemožnými způsoby chrání před dotěrným sluncem. Ústřední motto ostrova a vlastně i celé země je „hlavně se neopálit“. K vidění jsou kromě klobouků, čepic a slunečních brýlí také „elegantní“ turistické rukavice a pro Evropany zcela neobvyklé masky či speciální náplasti zakrývající obličej.
Příjemným aspektem místních turistických tras, tedy pokud cestujete se třemi malými hemžícími se kluky, je pečlivé zajištění všech cest. Většinu času se jde po upravených chodníčcích a všechna exponovaná místa jsou beze zbytku obehnaná zábradlím. Ale pozor! Jestliže děti nemáte a nejste obeznámení s korejským výletním stylem, asi vás to bude pěkně štvát. Za vrchol místní trekové kultury považuji luxusní záchody s vyhřívanými prkénky (uprostřed lesa) a automat na sprej proti klíšťatům umístěný na začátku jedné z tras.
Mimo procházky a výlety do přírody Jeju nabízí neuvěřitelný počet dalších atrakcí. Hustota muzeí je taková, že o kvalitě některých z nich mám značné pochybnosti. Z vlastní zkušenosti můžu doporučit místní Muzeum letectví. Jedná se o atrakci pro vytrvalce a obzvlášť odolné matky. Kluci, včetně toho dospělého, tam strávili nekonečných pět hodin a odešli jen proto, že jsem na tom opravdu důrazně trvala.
Žádné komentáře:
Okomentovat