Den na vesnici začíná pro všechny zatraceně brzy, někdy svoji rodinu slyším vstávat už v půl paté. Rána se sobě vzájemně podobají – napsala bych jako vejce vejci, ale slepice nemáme a vejce už jsem nějakou dobu neviděla – uvařit ranní čaj (kolem půl šesté), pro vodu, nakrmit a podojit krávy, dát nažrat kozám a vyvést je z chlívku na čerstvý vzduch, znovu pro vodu. Někdy se chodí s velikou nůší na trávu a zelené listí pro zvířata, jindy se pere na betonovém plácku u studny. Vaření snídaně, samozřejmě rýže a curry, někdy i dhal. Následuje každodenní nahánění, mytí, česání a oblékání děti, které dělají všechno možné i nemožné, jen aby nemusely do školy. První jídlo dne kolem deváté hodiny.
Zrovna teď je zemědělská sezóna v plném proudu, takže se prakticky neustále něco dělá na poli, hlavně kolem kukuřice. To znamená motyčku a vzhůru do práce. Už jsme prošli obdobím sázení, teď se okopává a odpleveluje. Ještě, že se nemusí zalévat. U práce bývá veselo, nikdo nepracuje sám, tvoří se skupinky tří až pěti pracovnic, každý den na jiném poli. Pauza na jídlo bývá obvykle až kolem třetí, servíruje se čaj a pražená rýže s mlékem, curry a vesnické drby. A po krátké přestávce znovu na pole.
Domů se všichni dostanou až za šera, kdy už na práci není vidět. Podojit krávy, pro vodu, dohlédnout na psaní domácích úkolů, večeře a mezi osmou a devátou zalehnout do postele a spát.
Jen aby bylo jasno, já na poli většinou nepracuji (ony by také asi radši dělaly něco jiného, kdyby měly na výběr). Po dvoudenním sázení kukuřice a zhruba dvouhodinové práci s motyčkou jsem si uhnala spálené ruce a rekordních pět puchýřů. Zkrátka a dobře nejsem ten správný zemědělský materiál.
Co celý den dělají chlapi je pro mě trochu záhadou. Někteří samozřejmě také pracují na poli, třeba náš "uncle" bývá na poli od rána do večera. Je také pravda, že mnoho manželů a otců od rodin v Anaikotu vůbec nežije – pracují v Káthmándú nebo v zahraničí, hlavně v Saudské Arábii a Malajsii, a domů se podívají jednou za čas. Podtrženo sečteno, chlapů je na poli k vidění výrazně méně. Jo, být nepálskou manželkou je těžká dřina, zaměstnání na plný úvazek.
Zapsala Martina 18. 6. 2016
Žádné komentáře:
Okomentovat