A za všech zmíněných 60 km mohla baba v recepci jinak moc pěkného hostelu: "Mapu nemáme, hory jsou strašně nebezpečné a zrádné, musíte mít průvodce (a hlavně mi za něj zaplatit)." Milá to paní...
I když, vlastně bychom jí měli poděkovat. Neplánovaný cyklovýlet byl (až na unavu, silný vítr a nekřesťanské vedro) příjemným zážitkem. Vesnice i krajinu jsme si prohlédli lépe než z auta, výhledy na přibližující se hradbu Dračích hor přímo braly dech, místní se na nás usmívali, někdy i zamávali... A hlavně, ukázalo se, že se jedná o úplně obyčejné lidi a ne o bandu potencionálních zločinců, kteří vás odkrouhnou za prvním rohem - jak kulantně naznačuje většina průvodců.
V infocentru jsme kupodivu opravdu sehnali mapu a navíc využili krásný piknikplac na popolední idylku s Májkou. Trochu mě iritovala pouze cedule "Don't feed baboons". Jak ráda bych paviány nekrmila, jen kdyby zmínění opičáci ráčili vystrčit nos a ukázat se nám.
Žádné komentáře:
Okomentovat