A je to tady, okamžik, na který se oba těšíme a zároveň se ho obáváme. Bod, kde se náš současný život láme. Čas na změnu...
Končíme. Po osmi a půl měsících mezi cizozemci se vracíme domů a upřímmně, je to zvláštní pocit. Spíš ztráta než radost, spíš rozpaky než nadšení. Tak dlouho na cestách a najednou bum, zpět do standardního kolotoče práce a vydělávání peněz.
Já vím, čekáte trochu víc radosti z toho, že budeme konečně zase doma. A ona určitě přijde, vždyť mě se celou tu dobu poctivě stýskalo po Vás všech, Míše,lacrossu, vaně s teplou vodou, českém jídle a i (ano, možná to někoho překvapí) po Radotíně, jen se k tomu musím propracovat nějak postupně.
A teď už konec smutnění. Protože “něco končí a něco začíná“. Tak vzhůru za těmi novými začátky. Snad se za pár let opět sejdeme na blogu během nějaké další cesty Jakuba a Martiny. I cesta k cestě může být cíl.
Zapsala Martina 14.4.
5 komentářů:
Byť jsem byl v poněkud méně exotické destinaci, tak poměrně dobře chápu, jak se cítíte. :)
Ahoj lidi, vítejte doma. Byli jste po dlouhé měsíce inspirací a zdrojem "zábavy i poučení". Díky moc za blog!
Strejda Martin
To půjde - jsou to jen různá místa stejné planety :)
Snad někdy brzy na viděnou - budete dělat nějaké velké promítání a přednášku z cest?
Zatím bezpečný dolet, zdar a sílu!
Terezka
Bude mi to chyběj.
AHOJ DOMA.
Standa
Ahoj, tak už taky doma :-) zdraví Petr z Mt. Kinabalu.
Okomentovat