V mém případě vlastně jen na jedné, protože surfování mi z nedostatku hlídacích sil bylo odepřeno. Ale stála za to! Malá, přiměřeně čistá, se správně vysokými vlnami - rozuměj takovými, kdy se kluci můžou sami plácat u břehu a matka nešílí strachy.
Voda byla teplá jako české kafe, místní káva příjemně ledová a skalky na okrajích nabízely lecjaká překvapení ze světa fauny. Krabi? Samozřejmě. Ještěrky? Na mokrých kamenech? Trochu nečekané. Pijavice? No potěš!
Zvířata jsou letos vůbec naším největším problémem. To, že nejsou živá, je jen drobná polehčující okolnost. Zatracení plyšáci! A také mor na pokémony všech tvarů i barev! Taiwan, okolí pláží nevyjímaje, je velmocí nejrůznějších heren a automatů, ve kterých můžete vyhrát roztomilou hračku. Děti (hlavně ty naše) střídavě pláčou, loudí peníze a lomcují nefunkčními páčkami. Zdá se, že místo malých uvědomělých cestovatelů, plavců a surfařů, úspěšně vychováváme budoucí gamblery...
Žádné komentáře:
Okomentovat