Klidné procházky úzkými uličkami zpestřené starobylými domy, čínskými chrámy a v neposlední řadě také okukováním nekonečného množství krámků s obleky, různobarevnými večerními róbami všech délek a dalším oblečením. Hoi An je zkrátka městem švadlen a krejčích.
Výlety do okolí na vypůjčených městských kolech s praktickým košíčkem na věci. K vidění je toho mnoho - domky místních obyvatel, pole s bylinkami nebo rýží, obchody s rozmanitým zbožím, stánky, dílny, miniaturní občerstvovny vybavené klasickými židličkami z červeného plastu...
Nedaleké moře s plážemi z jemného písku se slunečníky z uschlých listů a kulatými loďkami.
My Son, asi hodinu cesty vzdálené rozvaliny chamských staveb - ve stylu většího a známějšího Angkor Wat (Kambodža). Tyto, dnes Unescem chráněné, stavby bohužel velmi poznamenala válka. V šedesátých letech se zde ukrývali vojáci vietkongu a celý historický komplex byl vybombardován Američany.
A největší hoianský zážitek? Určitě kurz vaření. Pod dozorem místní odbornice jsme si s Jakubem připravili čtyřchodovou večeři složenou z jarních závitků, smaženého lilku, salátu ze zelené papáji a rybky grilované v banánových listech. Ale moc se netěšte - bez naší vietnamské šéfkuchařky jsme nahraní.
Zapsala Martina 30.11.
Žádné komentáře:
Okomentovat