Začalo to zcela nevinně - příjemnou procházkou kolem jezera v ideálním počasí. Bylo pod mrakem, na místní dokonce až chladno, na ulicích se objevili nejrůznější svetříky, kabátky a péřové bundy a roztomilé šlapací labutě jen smutně čekaly u břehu na otužilé odvážlivce. Proto jsem se nevracel pro sluneční brýle a opalovací krém se jevil jako dokonalá zbytečnost.
Mraky se postupně protrhávaly a tak jsme si udělali ještě odbočku k místnímu koloniálnímu nádraží a výletní železnici, která vede jen do sousední vesnice. Na odbočku navázala další odbočka a když jsme se vrátili k jezeru, zamířili jsme ještě do místní botanické zahrady. Slunce svítilo vlastně pořád a my jsme začali připomínat sytě červená rajčátku, která tu v okolí spolu s další zeleninou pěstují snad pro celý Vietnam. Nakonec nezbylo, než se před pražícím sluncem potupně chránit deštníkem, který jsme ráno přibalili s docela jinou představou využití.
Na druhý den jsme si naplánovali výlet na kole do okolí. Z chyb se samozřejmě dokážeme poučit - vyrážíme důkladně namazaní a ve slunečních brýlích směr vodopád a jezero, abychom nakonec skončili v národním parku a nechali se zlákat k výstupu na horu Biang Lang.
Pravidlo, že na horách se počasí mění každým okamžikem, platí kupodivu i ve Vietnamu (a možná dokonce dvakrát). Marně jsme uprostřed vytrvalého slejváku vzpomínali na příjemnou paní, která nám ráno ukazalovala cestu, a její konverzační vsuvku "no rain today". A to jsme se ještě divili, proč vůbec téma deště vytahuje. My jsme samozřejmě věděli, že bude hezky, a nepromokavé bundy i deštník jsme pro jistotu nechali doma.
Těsně před závěrečným stoupáním se spustila pravá vietnamská průtrž mračen, která proměnila pěšinu v kluzký potůček a necelý kilometr vzdálený vršek v Mount Everest. Když definitvně protekly větve, pod kterými jsme se na chvilku ukryli, a po chvilce i my, vydali jsme se zpátky (vrcholek se už beztak schovával v mracích). Další vlnu deště jsme přečkali v hospodě pod kopcem a cesta zpátky už proběhla hladce, jen by se hodily blatníky.
Popsaná drobná podcenění situace, rudé obličeje ani provlhlé oblečení, nám nezkazila pozitivní dojem z vrchoviny.
Pro zájemce z řad zadaných a neoddaných je třeba zmínit mimořádně vysokou koncentraci ochodů se svatebními šaty.
Zapsal Jakub 25.11.
Žádné komentáře:
Okomentovat